Od roku 1961 do roku 1983 hrajeme střed tabulky I.A třídy a můžeme se těšit obrovské návštěvnosti utkání, kdy přichází vzhlédnout utkání stovky lidí, často i z okolních vesnic. V této době také vzniká tradice sportovních dnů, kdy se mezi sebou utkávají mužstva Dolního a Horního rozpitého. V roce 1962 se pak začala realizovat výstavba nového stadionu a to i z důvodu poškození starého hřiště povodněmi. Protože podloží bylo samé kamení, museli se organizovat rozsáhlé brigády, kdy každý dostal na starost políčko o velikosti 10 m2. Kamení odvážené z hřiště pak vytvořilo vysoký násyp před dnešní tribunou. Jeden z nejhezčích sportovních stadionu v celém kraji byl slavnostně otevřen v červenci roku 1965. V sezóně 1975 až 1977 pak dosahuje i největšího úspěchu naše dorostenecké družstvo, které v roce 1977 v boji o vítězství v I.A tř. poráží Rožnov p.R.. V roce 1982 až 1983 dosahují naši muži historického úspěchu a to když vítězí v I.A tř. a postupují do krajského přeboru. V krajském přeboru se setkáváme s mužstvy jako jsou Olomouc B, Vagónka Studénka, MEZ Vsetín, Valašské Meziříčí, Nový Jičín, Rožnov p.R., Přerov, Šumperk apod.

V sezóně 1985 až 1986 zažívá historický úspěch naše dorostenecké mužstvo, které hraje krajský přebor. Zájezdy po celém severomoravském kraji jsou však pro nás finančně přespříliš náročné a proto je mužstvo v průběhu sezóny ze soutěže odhlášeno. V této době také zažíváme první větší krizi našeho A-mužstva, které končí po podzimní sezóně na posledním místě a to se ziskem 9 bodů. Jaro pak končí sestupem po reorganizací soutěží do krajské soutěže. V soutěžním ročníku 1988 až 1989 pak pokračujeme ve špatných výkonech a sestupujeme do I.B. třídy. Naštěstí vše zachraňuje mládež, která dosahuje výborných výsledků. Dorost vyhrává okresní soutěž a mladší žáci jsou naprostými suverény, což dokazuje jejich impozantní skóre 123:5.

Úplný pád našich mužů zaznamenáváme o rok později, kdy sestupujeme dokonce do okresního přeboru. Bečvanský fotbal je navíc zasažen i další problémy, v obci končí LOANA dlouholetý partner fotbalistů, v nové době fotbalu se začíná projevovat financování prostřednictvím sponzoringu – hráči začínají mít možnost výdělku a kluby mezi sebou přetahují kvalitní hráče, což zapříčiňuje odchod některých hráčů za výdělkem.

Z těchto uvedených důvodů je klub v roce 1992 prodán včetně stadionu soukromému vlastníku – místní rozvíjející se stavební firmě FAITH. V roce 1993 pak klub kupuje 1.A tř., na Dolní Bečvu přichází mnoho polo-profesionálních fotbalistů především ze Slovenska, hráči zde hrají za peníze. K mužstvu se také vrací dlouholetý úspěšný trenér Maléř Stanislav. V ročníku 1995 až 1996 pak zažívá bečvanský fotbal opět velký úspěch, kdy končíme na 1.místě a postupujeme do krajského přeboru. V krajském přeboru se vůbec neztrácíme a po podzimní sezóně se umisťujeme na 6. místě.

V roce 1997 ale bohužel přichází bečvanská fotbalová katastrofa. V červenci roku 1997 přichází mohutné deště, které způsobují doposud nevídanou pohromu. Stadión postihuje povodňová katastrofa. Hřiště je pod sílou nového koryta radhošťského potoku zavaleno až do výšky zábradlí kamením, trávník, zábradlí, oplocení, dřevěné chatky, bufet, pódium a kabiny – vše je zničeno, obnova škod v tak krátké době je nereálná, další soutěžní ročník se po dohodě přesouvá do Zubří. Spolu s touto živelnou pohromou postihuje náš fotbal ještě větší katastrofa. Sponzorská firma FAITH se dostává do finančních problémů, krajský přebor odkupuje Zubří a Dolní Bečva zůstává bez jakéhokoliv fotbalu. Navíc společnost FAITH zpronevěřuje svěřený majetek a zdevastovaný stadión se stává součástí konkursu. Nastaly nejčernější dny historie dolnobečvanského fotbalu.

Celých pět let trvala doba tohoto temna, naše fotbalové vzkříšení počalo až roku 2001, kdy se podařilo obci stadión vykoupit. Na podzim roku 2002 pak opět vzniká dolnobečvanský fotbalový klub, který ve spolupráci s obcí zahajuje obnovu areálu. Po letech se opět ukázala odhodlanost a pracovitost příznivců dolnobečvanského sportu. Na brigádách se schází desítky brigádníků, nejen z řad fotbalistů, je organizována veřejná sbírka, která vynesla částku 130000 Kč a obec investuje do areálu nemalé finanční prostředky. Výsledkem je na jaře roku 2002 pomalu se zelenající mladá tráva nového hřiště a oprava starého hřiště včetně vybudování dočasných sprch a kabin a to s unimobuněk.

Na podzim roku 2002 vzniká euforie novodobého bečvanského fotbalu, kdy se na starém hřišti, které nebylo tolik zasaženo povodní, již hrají mistrovské zápasy. Bečvanští fotbalisté vystupují pod hlavičkou FC SCHANK Dolní Bečva, kdy mužstvo nadšenců z Rožnova p.R.,jež nemá hřiště a hraje okresní přebor, přechází vč. sponzora na Dolní Bečvu. Vzhledem k velkému zájmu o fotbal, bylo také založeno B-mužstvo a mužstva mladších a starších žáků. Díky obrovským investicím obce a dobrovolnému pracovnímu nasazení nadšenců sportu na Dolní Bečvě, dochází 19. července 2003 ke znovuotevření stadiónu.