V sobotu 10. června od 9:00 u nás ve spolupráci s OFS Vsetín proběhne závěrečný turnaj mladších přípravek. Zúčastní se ho 32 týmů z celého okresu Vsetín. Tímto bychom chtěli pozvat všechny rodiče a fanoušky mládežnického fotbalu na tuto hezkou akci. V rámci pozvánky na tento organizačně náročný turnaj jsme se rozhodli prostřednictvím následujících slov zavzpomínat a zhodnotit fungování a úspěchy mládeže na Dolní Bečvě v posledních pěti letech.

Když jsem před pěti lety v zimě oslovil mé přátele, Romana Hrubého, Aleše Kuběnu, Luďka Pavlíčka, Špatného Petra, Radka Vojkůvku, že je nutné obnovit práci s mládeží na Dolní Bečvě, nikdo moc nevěřil následnému úspěchu a to vzhledem k malému počtu dětí a celkovému nezájmu. Avšak opak byl pravdou. Má myšlenka spočívala v tom, že mládežnický fotbal musí být vedený mimo výbor samostatnou skupinou nadšenců s maximální transparentností a finanční podporou.

Ustavili jsme tedy vlastní komisi mládeže. Neuběhl měsíc a podařilo se nám dát dohromady cca deset dětí, se kterými jsme začali v hale poctivě pracovat. Díky ochotě ostatních mužstev a OFS Vsetín jsme se mohli již na jaře zapojit do soutěží mladších přípravek. Na jaře to bylo ještě takové oťukávání, ale pak přišla letní příprava, kdy nám hráči pod vedením Milana Matuly, Luďka Pavlíčka a Aleše Kuběny, na něhož stále s láskou vzpomínáme, začali velmi rychle fotbalově růst. Zaměřili jsme se především na koordinaci a práci s míčem ve formě tzv. agility, tento dril jsme prolínali různými míčovými hrami. Děti velkým tréninkovým nárokům nepodlehly a vzhledem k vynikajícím výsledkům jsme prožívali krásnou euforii. O rok později jsme založili mladší přípravku a mladší žáky. Jelikož hráčů nebylo moc, musela si mužstva vzájemně vypomáhat v jednotlivých soutěžích. Děti, s nimiž jsme začínali, byly již i přes nízký věk některých hráčů přihlášeny do soutěže starších přípravek a vypomáhaly mladším žákům i mladší přípravce. S tímto mužstvem v tomto roce jsme suverénně vyhrávali celou soutěž, v okolí jsme hledali konkurenci jen stěží. V dalším roce již ti nejlepší působili na střídavé starty ve vyšších soutěžích a uspěli jsme také v krajských a okresních výběrech.

Sezóna 2016/2017 je až na výjimky pro hráče, se kterými jsme před pěti lety u nás v rámci mládeže začínali, ta poslední, a proto bych rád touto cestou poděkoval všem trenérům, rodičům i všem hráčům za úžasné období. Skvělá parta zorganizovala mnoho akcí pro děti – turnaje, společné závěrečné, soustředění apod. Také jsme nemalou vahou vypomáhali celé organizaci našeho fotbalového klubu. Pevně věřím, že tato sehraná parta vypomůže i do budoucna novým tahounům, které v tom určitě nesmíme nechat. Zároveň je ale důležité, aby na stejných principech, které měly úspěch, vznikla nová silná skupina rodičů, která podpoří a přímo se zapojí do vývoje svých ratolestí. Zatím to vypadá nadějně, tak hlavu vzhůru!

Je nesmírně podstatné podpořit děti a trenéry v další práci. Vždyť v uplynulých pěti letech se nám podařilo dostat pět dětí do nejvyšších mládežnických soutěží! Tomáš Pavlíček si již tři roky nadějně počíná ve fotbalové akademii 1. FC Slovácko, Honza Kuběna exceluje již dva roky v Baníku Ostrava, Kryštof Špatný pro změnu bojuje s konkurencí v Sigmě Olomouc, Lukáš Dědič vyhlíží přestup do Baníku Ostrava a Klára Pavlíčková po úspěšném působení v okresních výběrech mezi kluky také nakukuje do zákulisí pro změnu vrcholového ženského fotbalu. Již nám tady začínají vyrůstat další fotbalové talenty, a protože jsou tady skvělé podmínky, předsevzali jsme si přijít do nadcházející fotbalové sezóny s dalšími novinkami.

Již 11. července zahajujeme letní přípravu. Rozhodli jsme se, že se nově pokusíme sjednotit celou naši tréninkovou koncepci. Zároveň maximálním způsobem podpoříme další vzdělávání našich stávajících trenérů, popřípadě dalších trenérů, kteří by měli zájem to u nás zkusit. Rádi bychom, aby všichni naši trenéři absolvovali v průběhu nastávajících let veškeré vzdělávací kempy celosvětově proslulé tréninkové koncepce mládeže COERVER a tímto způsobem i vedli děti k jejich případné úspěšné fotbalové kariéře. Letní tréninky se budou konat každé úterý a pátek od 18:00 a to pro všechny věkové kategorie, kdy budou hráči rozděleni dle kvalit a výkonnosti do dvou tréninkových skupin. Tyto tréninky jsme se rozhodli nezávazně otevřít i pro všechny zájemce z okolí. Nerozlišujeme mezi dětmi, jak umí hrát fotbal a jaké jsou jejich vstupní předpoklady. Podrobné informace naleznete do konce června na našem webu fcdolnibecva.cz.

Závěrem bych také rád poděkoval všem trenérům a organizačním pracovníkům z Vigantic, Rožnova pod Radhoštěm a Valašského Meziříčí, již se spolupodíleli na výchově hráčů, kteří se rozhodli odpovědět na mé dotazy a vyzvat ty mladší, aby makali a snažili se v životě dosáhnout nejen sportovních úspěchů. Zde jsou jejich výzvy a očekávání.

Tomáš Pavlíček

Hráč mužstva 1.FC Slovácko, kategorie U18, nakukuje do U19, obránce, útočník, věk 18 let, svěřenec fotbalové akademie 1.FC Slovácko.
„Fotbal jsem začal hrát zhruba v 6-ti letech. Moje fotbalová kariéra začala právě na Dolní Bečvě, odkud jsem směřoval k dalším klubům. Na Bečvě mě naučili základy fotbalu, slušnému chování, a jsem rád, že jsem mohl vyrůstat právě zde. Velice si toho vážím a vždy rád vzpomínám na mé působení na Bečvě. Prošel jsem kluby, jako byl Rožnov, Valašské Meziříčí, Baník Ostrava a v neposlední řádě můj momentální klub 1. FC Slovácko. Ve Slovácku působím už třetím rokem a nacházím se v ročníku U-19.
Už od mala je mým vzorem můj otec, který mě motivuje a stojí při mě. Vždy tu pro mě byl, když se nedařilo a toho si nesmírně vážím, a kdybych měl mluvit o oblíbeném hráči, tak to je jednoznačně Cristiano Ronaldo a klub ve kterém působí, což je Real Madrid, patří k mému oblíbenému.
Mám rád útočný fotbal, ale nesnáším, když musíme hrát do zavřené obrany nebo-li bloku.
K mým životním cílům. V budoucnu bych těl mít práci, která by mě bavila a zároveň živila. Zdravou rodinu, rodinný dům a 2 krásné zdravé děti. Snad se to povede a bude to kluk a holka. Určitě bych chtěl bydlet na vesnici, kde se všichni znají a je tu taková ta venkovská pohoda.
Určitě bych se nezlobil, kdybych mohl hrát co nejvýš. Budu rád, když budu hrát nejvyšší ligu u nás. Ale určitě se chci prosadit i v zahraničí. Mým snem je hrát v Itálii. Co bych chtěl vzkázat? Dřina, dřina a dřina, jinak to v dnešní době nejde. Makat na sobě každý den, podávat stabilní výkony, zdravě jíst, slušné chování, pokora, srovnaná hlava a brzy se z Vás vyklube třeba nový Messi či Ronaldo.“

Jan Kuběna

Hráč mužstva Baníku Ostrava, kategorie U17, levý obránce, věk 17 let.

„Fotbal jsem začal hrát v 6 letech, ze začátku jsem neuměl skoro kopnout do balonu, ale odhodlání a prací na trénincích jsem se postupně zlepšoval. Ze začátku jsem zkusil štěstí v brance, ale později jsem zjistil, že moje výška je příliš malá na velké brány a proto jsem se rozhodl pro kariéru hráče.
Můj oblíbený hráč a vzor je Neymar, líbí se mi jeho klíčky a přímočarost. Oblíbený tým je Barcelona, protože mají dokonalé hráče a líbí se mi jejich styl hry.
Cíl v životě mám jasný, hrát fotbal, založit rodinu mít dvě děti a odstěhovat se do zahraničí.
Ve fotbalové kariéře chci určitě pokračovat dále a doufám, že se někdy dostanu do velkoklubu jako je například Barcelona nebo Chelsea.“

Kryštof Špatný

Hráč mužstva Sigma Olomouc, kategorie U15, střední záložník, věk 15 let, svěřenec regionální fotbalové akademie Olomouckého kraje.

„Fotbal jsem začal hrát asi v 6 letech. Ze začátku jsem hrál za Tj Vigantice, protože u nás mužstvo nebylo. Pak jsem se vrátil na Dolní Bečvu, kde jsem hrál 3 roky. Netrvalo dlouho a už jsem hrál díky střídavým startům také za Valašské Meziříčí, kde jsem hrál necelé 2 roky a hned poté už jsem byl na hostování v Sigmě Olomouc, kde už hraji třetím rokem.
Můj nejoblíbenější hráč je Mario Götze a můj oblíbený tým je FC Bayern Mnichov. Já osobně rád přidržuji balón, protože se snažím hrát kombinačně, ale mám i rád svižný fotbal, který se teď v moderním fotbale hraje. Chtěl bych v dospělosti hrát fotbal. Nejraději bych chtěl hrát za FC Bayern Mnichov, ale chtěl bych hrát i za Ac Spartu Prahu a to bych byl moc rád, kdybych se tam jednou dostal. V dospělosti bych chtěl hrát fotbal nebo dělat trenéra a mít rodinu, a jednou až budu mít děti, tak bych je chtěl vést také k fotbalu.“

Lukáš Dědič

Kapitán mužstva TJ Valašské Meziříčí, kategorie U14, střední záložník, věk 14 let.

„Fotbal jsem začal hrát ve svých 6 letech za klub FC Dolní Bečva. Účastnil jsem se pravidelně všech tréninku a za pomocí trenérů jsem se zlepšoval. Dostal jsem šanci hrát i za jiné kluby ale i za výběry. Momentálně hraji za klub TJ Valašské Meziříčí.
Můj oblíbený hráč je Bořek Dočkal a můj oblíbeny klub je AC SPARTA PRAHA. Mám rád rychlý útočný fotbal, protože platí na všechny týmy. V dospělosti bych se chtěl věnovat fotbalu jako hráč, ale později i jako trenér. Nejraději bych chtěl hrát za Spartu. Poté bych si chtěl zahrát i za reprezentaci.
Mladším fotbalistům bych chtěl vzkázat, že i ty největší fotbalové sny se můžou stát realitou. A proto bych vám chtěl říct: „Nevzdávejte se, ale bojujte a ono se to vyplatí.“
„Lukáš je momentálně testován v Baníku Ostrava, takže Luky, všichni ti fandíme, ať to vyjde.“

Klára Pavlíčková

 

 

Kapitánka mužstva FC Dolní Bečva kategorie mladších žáků, dvojnásobná účastnice neoficiálního mistrovství ČR mladších žáků úspěšných výběrů OFS Vsetín posledních dvou let, stoper, věk 14 let.

„Fotbal jsem začala hrát ve svých 7 letech. Má kariéra odstartovala na Dolní Bečvě, kde působím až doteď. Post, kde mi to sedí, je stoper. Dostala jsem možnost účastnit se řady výběru OFS, s kterým jsem se dostala dvakrát po sobě do Prahy na republikové finále talentované mládeže. V roce 2015 jsem byla vícemistr republiky a v roce 2016 jsem se umístila na pěkném 3. místě. S Dolní Bečvou jsme dvakrát ovládli přeborníka okresu. Po svém strýcovi nosím číslo 8, které mi dodává odvahu a sílu. Mým vzorem je můj starší bratr Tomáš a oblíbený hráč Gareth Bale. Mým oblíbeným týmem je Real Madrid. Ráda hraji agresivně a do těla. Preferuji kombinační fotbal. Chtěla bych mít zdravou rodinu, práci, která mě bude bavit a zároveň živit. Chtěla bych se odstěhovat do zahraničí, kde bych poznávala nové kultury. Mým snem je dostat se do ženské reprezentace a pokusit se tam udržet co nejdelší dobu. Chtěla bych nakouknout i do většího klubu. Mladším generacím bych ráda vzkázala, ať se snaží a jdou si za svým snem tak jako já.“

Milan Matula